Jednání o dani z digitálních služeb stále na stole, ministrům financí členských zemí EU chybí podpora dalších zemí.

Pravidla mezinárodního zdaňování příjmů jsou pozadu za současným vysoce digitalizovaným obchodním modelům, proto evropská komise navrhuje daň z digitálních služeb (Digital services tax – DST). Podle té by každá společnost platila spravedlivý podíl daně v daném členském státě EU, a to do té doby, než bude nalezena shoda na trvalé změně způsobu zdanění digitálních služeb. V současné době totiž platí tradiční firmy podstatně vyšší daně než podniky internetové, které často ani nemají v Evropě žádné sídlo a proto nemohou být na kontinentu daněny, případně podnikají v evropských zemích s výhodnými daňovými režimy.

Návrh krátkodobé směrnice však není přijatelný pro řadu členských zemí EU včetně Česka. Naše vláda preferuje globální řešení na úrovni OECD, u nějž předpokládá, že bude koncepční a vhodněji nastavené s ohledem na potřeby dnešních daňových systémů. U prozatímně navrhované směrnice DST není jasný vztah s mezinárodními smlouvami o zamezení dvojího zdanění, vymahatelnost daně od subjektů ze třetích zemí apod.

Česká republika také u DST trvá na jasně definované doložce o ukončení platnosti (Sunset clause) s fixním datem ukončení do 31. prosince 2025.

Lepší zdanění velkých internetových firem je však nevyhnutelné a nepřímá daň se bude týkat příjmů z některých digitálních aktivit s celkovým minimálním ročním celosvětovým příjmem 750 mil. eur (19,4 mld. Kč) a příjmy v EU ve výši 50 mil. eur (1,3 mld. Kč). Dotkne se asi 180 společností, včetně gigantů jako je Google či Facebook.

Nyní se vede spor, zda zohlednit jenom příjmy z reklamy na internetu, nebo i prodej uživatelských údajů, uvedla agentura DPA. Stím nesouhlasí např. Irsko, kde sídlí evropská centrála Facebooku. Spolu s Maďarskem, Litvou, Lucemburskem i Českou republikou se snaží prosadit již zmíněné globální řešení na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).