25. srpna 2015 proběhl v Presscentru Syndikátu ČR křest knihy o normalizaci v českých médiích:
Jindřich Beránek a Klub novinářů Pražského jara
68 – 89: Květy jara – plody podzimu
Sborník o médiích, hlavně však o těch, kdo je 17. 11. 1968 ještě vytvářeli, aby se tam směli vrátit až po 17. 11. 1989.
Najdete jej ZDE
Zaznamenali jsme první ohlasy v médiích:
Akademický bulletin 26. 8. 2015: https://abicko.avcr.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/news_1691.html – Snímky fotoreportérky AB Stanislavy Kyselové v rubrice Aktuality ze dne 24. září 2015.
Akademický bulletin, čís. 10-2015, s. 37.PDF
Mozaika Českého rozhlasu 31. 8. 2015:
…A v našem rozhlasovém archivu na webu Vltavy najdete i pořady cyklu Hrdina.cz věnované Františku Krieglovi, jedinému politikovi, který v srpnu 1968 odmítl podepsat moskevské protokoly.
A když už mluvíme o této době, chceme vás upozornit najeden nový knižní dokumentární počin – Klub novinářů Pražského jara vydal sborník s názvem 68 – 89: Květy jara – plody podzimu. Na více než 400 stranách najdete řadu dokumentárních materiálů o působení redaktorů v rozhlase, televizi i tisku. Editorovi Jindřichu Beránkovi se podařilo získat cenná svědectví pamětníků. Nechybí ani popis zákazů a postihů stovek novinářů a také cesty, která vedla k událostem listopadu 89 a návratu občanské normálnosti. Publikace Květy jara – plody podzimu vyšla s pomocí grantu Syndikátu novinářů.
Český dialog čís. 9/2015: https://www.cesky-dialog.net/clanek/6958-68-69-kvety-jara-plody-podzimu/
Recenze Biblio 2015-11-12, s.11.pdf
12. listopadu 2015 uspořádala Masarykova demokratická akademie (MDA) panelovou diskusi o nové knize. V panelu zasedl politolog dr. Zdeněk Zbořil, předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý a další. Diskusi bude moderovat dr. Jiří Malínský, koordinátor historických komisí MDA…
Diskuse se uskutečnila ve čtvrtek 12. listopadu v 17:30 hod ve Steinerově sále Lidového domu. Více informací naleznete v rubrice Aktuality.
19. srpna 2013 proběhl v prostorách Jazzové sekce křest elektronické verze sborníku:
Novináři a média v Pražském jaru ´68
Souboj slova a obrazu s mocnými
Kolektivní monografie o novinách, rozhlasu a televizi, ale především o těch, kdo je vytvářeli v předjaří a jaru roku 1968, kdy jsme mohli stejně jako lidé kolem nás opět nadechnout, a kdo zůstali ideálům té doby věrni – nejen v srpnu, ale i po srpnu.
Najdete jej ZDE.
14. listopadu 2013 uspořádala Masarykova demokratická akademie (MDA) panelovou diskusi o tomto sborníku. V panelu zasedli historici médií střední generace: dr. Jiří Hoppe, PhD., z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, a dr. Jakub Končelík, PhD., děkan Fakulty sociálních věd UK, předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý, politolog MDA Mgr. Lukáš Jelínek a vedoucí historické sekce MDA PhDr. Jiří Malínský, za pamětníky pak editor knihy (autor této stati). V úvodním vystoupení hovořili panelisté o svém vztahu k roku 1968; největší ohlas vzbudilo přiznání dr. Hoppeho, že mu byl určen osudem. Narodil se totiž 23. srpna 1968, a tak s ním maminka podnikla dobrodružnou cestu. Prahou plnou sovětských tanků a vojáků. Po dobu, co byli v porodnici, tam žádnou další maminku nepřivezli, a tak se oba těšili téměř luxusní péči. Sám pak „vyrostl na novinách z té doby“, poznamenal. Děkan Končelík přivedl své doktorandy a ti na místě domlouvali konsultace pamětníků pro sebe i studenty svých seminářů. […]
Lukáš Jelínek připomněl, jaké učitele tehdy měli novináři a jak je dokázali ovlivnit. Ostatně Dula Tučková ve svých osobitých vzpomínkách (z čísla 6./2012 Listů) připomněla, jak dokázali ovlivnit někteří učitelé své studenty (i když v případě studentů externích šlo už o hotové novináře): Myslím, že celé studium mělo značný podíl na našem polidštění: rozvíjelo náš kritický rozum, učilo nás vážit si minulosti. Za všechny jmenuji nezapomenutelnou osobnost Františka Gela, který zosobňoval ty nejlepší tradice prvorepublikové žurnalistiky. Ostatně všechny generace, které přišly do redakcí po válce, zažily ukázku jeho brilantního zpravodajství z procesu v Norimberku. Když pak historik Jaroslav Bouček při srovnání sdělovacích prostředků před 45 roky a dnes nazval soudobý jazyk novinářů z printů i elektronických médií příšerným, vytanula mi na mysli vzpomínka Karla Tejkala z obdobné publikace jako náš sborník, kterou vydal ČRo v nakladatelství Prostor. Tento rozhlasák tělem i duší (což odhadl právě Gel a zprostředkoval Karlovi ještě za studií první kontakt s ČsRo) vzpomíná na jinou osobnost – profesora Jílka: … naučil nás češtině tak, že když dnes slyším soudobé spíkry, tak mi běhá mráz po zádech. (Jsme s vámi, buďte s námi! Praha 2013, s. 190.)
Diskuse se zaměřila nejen k novinám, ale i k tomu, co ta doba znamenala. Například Miroslav Polreich připomněl, že to, co se stalo v 68. roce, je něco, co jsme nabídli světu, co bylo zaseto a později se nám to vrátilo. Josef Kotrč hovořil naopak o tom, co produkovali jiní novináři než my, a díky nimž má v některých vrstvách pojmenování osmašedesátníci charakter nadávky. […] 14. listopad, kdy se diskuse konala, byl v tomto smyslu symbolický. Byl to předvečer 24. výročí dne, kdy byla první – tehdy ekologická – demonstrace, jejíž význam přerostl dosavadní protesty. – Bylo to v Teplicích dva dny před událostmi po shromáždění na Albertově. (bek)